Milena Hajná vystudovala obor Kulturní historie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Master en Estudios Amerindios – Antropología de América na univerzitě Complutense v Madridu. Doktorské studium absolvovala na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci studijních stáží pobývala na univerzitách v Alcalá de Henares ve Španělsku a na Universität Wien v Rakousku. Vyučovala dějiny výtvarné kultury na SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově a dějiny umění Španělska a Latinské Ameriky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2005–2008 pracovala v Historickém institutu Nejvyšší rady Španělska pro vědu a výzkum (CSIC) v Madridu. V současné době působí jako vedoucí Oddělení prezentace, instalací a expozic v Národním památkovém ústavu, územní památkové správě v Českých Budějovicích a věnuje se kurátorské přípravě zámeckých interiérových instalací a tuzemských i zahraničních výstav. Dlouhodobě se podílí také na projektu NPÚ „Po stopách šlechtických rodů“. Tématem jejího výzkumu je kultura aristokratických dvorů v raném novověku se zaměřením na dějiny odívání, kavalírské cesty a umělecký transfer mezi evropskými regiony. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti a je autorkou řady odborných knih a studií.

Výběr z publikační činnosti:

Milena HAJNÁ, Šaty chodicí. Každodennost a symbolika ve šlechtickém šatníku raného novověku, České Budějovice 2016.

Petr PAVELEC – Martin GAŽI – Milena HAJNÁ (eds.), Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020.

Petr PAVELEC – Martin GAŽI – Milena HAJNÁ (eds.), The Nobility of the Czech Lands on the Chessboard of European Diplomacy, České Budějovice 2022.

Eva CHODĚJOVSKÁ – Zdeněk HOJDA – Milena HAJNÁ – Alexandra TESAŘÍKOVÁ, Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje I. Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska; II. Cestovní deník Heřmana Jakuba Černína z let 1678–1782, Praha 2014.

Milena HAJNÁ, Rožmberkové. Cestovní průvodce, České Budějovice 2010.

Milena HAJNÁ, Oděvy v době renesance, in: Eva Lukášová – Lukáš Hyťha – Olga Klapetková (eds.), Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty. Katalog výstavy, Kroměříž 2017.

Milena HAJNÁ, Odívání na dvoře posledních Rožmberků, in: Rožmberkové: rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, České Budějovice 2011, s. 598–608.

Milena HAJNÁ, Spanish Fashion in the Kingdom of Bohemia under Rudolf II (1552–1612), in: José Luis Colomer – Amalia Descalzo (eds.), Spanish Fashion at the Courts of Early Modern Europe I-II, Madrid 2014, s. 213–233. (anglická a španělská verze)

Milena HAJNÁ, El noble checo Heřman Jakub Černín de Chudenice y su encuentro con el arte en España 1681/1682, in: Archivo Español de Arte, 81, 2008, č. 322, s. 151–163.

Milena HAJNÁ, Rožmberský fraucimor. Ženský živel na aristokratickém dvoře koncem předbělohorské doby, in: Jihočeský sborník historický 69–70, 2000–2001, s. 5–29.

Milena HAJNÁ, Viajes diplomáticos. Audiencias de los embajadores ante el rey de España (siglos XVI y XVII) en las fuentes iconográficas y escritas, in: Miguel Cabañas Bravo – Amelia López-Yarto Elizalde – Wifredo Rincón García (eds.), El arte y el viaje, Madrid, 2011 (Biblioteca de historia del arte 19), s. 295–305.

Milena HAJNÁ, Smuteční šaty a pohřební roucho v kultuře raného novověku, in: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. = Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles. "Vita morsque et librorum historia", České Budějovice 2006, s. 69–88.

Milena HAJNÁ, "Premáticas de los vestidos" aneb Královská nařízení o odívání a módě v renesančním Španělsku, in: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků = Miscellanea Department of the Manuscript and Early Printed Books, Národní knihovna 16, (1999-2000 [vyd. 2002],) s. 189–208.

Milena HAJNÁ – Petr PAVELEC – Zuzana VAVERKOVÁ, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011.

Milena HAJNÁ – Mája HAVLOVÁ – Vojtěch TROUP – Zuzana VAVERKOVÁ, Zámek Kratochvíle. Renesanční letohrádek a historie jeho památkové obnovy, České Budějovice 2015, e-publikace.

Milena HAJNÁ, Slavnostní průvody, in: Duňa Panenková (ed.), Šlechtické slavnosti a zábavy, České Budějovice 2022.

Milena HAJNÁ, The International Wardrobe of Emperor Rudolf II: Visual and Textual Representations of an Early Modern Emperor’s Clothes (1552–1612) / Une garde-robe internationale: les habits de l’empereur Rodolphe II (1552–1612) /, in: Isabelle Paresys – Natacha Coquery (edd.), se vêtir à la cour en Europe 1400–1815. Collection «Histoire de l’Europe du Nord-Ouest» coordonnée par le Conseil Scientifique de l’Université Charles-de-Gaulle – Lille 3, Lille 2011, p. 123-132

Je absolventkou studia etnografie a dějin umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a postgraduálního studia památkové péče na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala řadu zahraničních odborných stáží, mezi nimi ve Velká Británii Attingham Summer School v roce 1997 a Royal Collection Studies v roce 2003. Od roku 1975 pracuje v Národním památkovém ústavu v Českých Budějovicích jako kurátorka sbírek státních hradů a zámků se zaměřením na restaurování užitého umění a prezentaci historických interiérů. Vedla a spolupodílela se na tvorbě řady nových interiérových instalací v jihočeských zámcích (Český Krumlov, Hluboká, Třeboň, Jindřichův Hradec, Kratochvíle). Pod jejím vedením bylo dokončeno restaurování divadelních kulis a kostýmů v Barokním divadle v Českém Krumlově, za jejichž záchranu obdržel Národní památkový ústav v roce 2003 hlavní cenu Europa Nostra. Byla odborným garantem projektů Ministerstva kultury České republiky „Nové cesty zprostředkování kulturního dědictví mladé generaci“,„ Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci“, „Řeč materiálu – tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl“ a členkou řešitelského týmu projektu NAKI „Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy – optimalizace podmínek s cílem dosažení dlouhodobé udržitelnosti“. Od roku 1992 je členkou Komise pro restaurování Ministerstva kultury České republiky. Dlouhodobě se věnuje také přednáškové činnosti a publikování odborných studií.

Výběr z publikační činnosti:

Kateřina CICHROVÁ, Vlámské tapiserie na zámcích Hluboká a Český Krumlov, České Budějovice 2014.

Kateřina CICHROVÁ – Vicki Ann CREMONA – Lenka NOVÁKOVÁ, Leckteří národové  –schwarzenberská kolekce kostýmních miniatur na zámku Český Krumlov, České Budějovice 2011.

Kateřina CICHROVÁ – Markéta SLABOVÁ , Mobilita nobility, České Budějovice 2015.

Kateřina CICHROVÁ, Maškarní sál a divadelní garderoba, In: Příběh Maškarního sálu ze zámku v Českém Krumlově, České Budějovice 2007. 

Karel BOBEK – Ilona BYDŽOVSKÁ – Kateřina CICHROVÁ – Miloš KADLEC – Květa KŘÍŽOVÁ – Naděžda KUBŮ – Eva LUKÁŠOVÁ a kol., Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, Praha 2011.

Kateřina CICHROVÁ – Ludmila OURODOVÁ – Ivana TROUPOVÁ – Zuzana VAVERKOVÁ, Preventivní péče o předměty kulturní povahy v expozicích, depozitářích a zpřístupněných autentických interiérech, České Budějovice 2017.

Kateřina CICHROVÁ – Marek EHRLICH – Jiří OLŠAN – Marie PAVLÁTOVÁ, Proměny zámku a parku Červený Dvůr, České Budějovice 2017.

Kateřina CICHROVÁ – Petra HOFTICHOVÁ  (eds.), Metodika průzkumů vybraných skupin předmětů uměleckého řemesla, České Budějovice 2019.

Kateřina CICHROVÁ – Petra HOFTICHOVÁ (eds.), Štafířství – vybrané kapitoly z umění imitativních povrchových úprav, České Budějovice 2020.

Kateřina CICHROVÁ – Lukáš GREGOR – Alena SAMOHÝLOVÁ, Tapiserie na zámku Náměšť nad Oslavou – Anatomie tapiserie, České Budějovice 2020.

Kateřina CICHROVÁ (ed.), Nábytek s příběhy, České Budějovice 2020.

Petr COUFAL – Ludvík LOSOS - Zdenka PALOUŠOVÁ – Kateřina  CICHROVÁ, Vitráže – zámek Hluboká, České Budějovice 2021.

Kateřina CICHROVÁ (ed.) – Eva LUKÁŠOVÁ – Ludmila OURODOPÁ-HRONKOVÁ - Ladislav TEJML – Ivana TROUPOVÁ a kol., Historický interiér a řeč materiálu, České Budějovice 2022.

Kateřina CICHROVÁ – Eva LUKÁŠOVÁ – Alena  SAMOHÝLOVÁ a kol., Čalounění – svědectví pohodlí a luxusu, České Budějovice 2022.

Helena Kazárová je profesorkou na katedře tance HAMU, kde přednáší dějiny tance a baletu, taneční teorii a estetiku. Kromě teoretického výzkumu, včetně studia historie divadelních kostýmů, se věnuje též praxi na poli tanečního umění. Založila soubor Hartig, který se zaměřuje na interpretaci barokních tanců, vede letní kurzy tanců 17. a 18. století. Byla asistentkou francouzského choreografa Marca Leclercqa na dvou velkých projektech barokní opery (Castor et Pollux J. Ph. Rameaua, Stavovské divadlo 1999 a Sub olea pacis J.D. Zelenky, Vladislavský sál 2000). Jako specialistka na historický pohybový projev spolupracuje s Národním divadlem a s řadou dalších domácích a zahraničních divadelních scén při choreografii barokních oper.

Výběr z publikační činnosti:

Helena KAZÁROVÁ, Dance and Masquerade Costumes, in: Český Krumlov Castle, Their Past and Present. Dance, Body, Costume, Leipziger Universitätsverlag und AVA, Leipzig 2020, s. 161–187.

Helena KAZÁROVÁ, Barokní taneční formy, Praha 2020.

Helena KAZÁROVÁ, Dvorský balet Leopolda I. jako součást tradice a moci, in: Kateřina Fajtlová – Miroslav Kindl (eds.), Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I., Olomouc 2017, s. 29–40. 

Helena KAZÁROVÁ, Revealing the Genius. Staging Angiolini´s Didone abbandonata, in: Tanz in Italien. Italienischer Tanz in Europa 1400–1900. Freiburg 2016, s. 233–237.

Helena KAZÁROVÁ, Výstupy ve stylu commedie dell´arte, in: Petr Pavelec – Pavel Slavko  (eds.), Metodika pro přípravu a realizaci historicky poučených festivit v prostředí hradů a zámků – I., Praha 2015, s. 65–75. 

Helena KAZÁROVÁ, "Anžto vy znáte můj pokleslý vkus...": Josef Adam ze Schwarzenbergu a jeho zámecké divadlo v Českém Krumlově v letech 1766–768: nové poznatky a souvislosti, in: Hudební věda = Musicology = Musikwissenschaft, Roč. 50, č. 1–2 (2013), s. 23–46.   Helena Kazárová, Dances and Festivities of the 16th-18th Centuries, Národní galerie v Praze, Praha 2008.

Helena KAZÁROVÁ, Barokní balet ve střední Evropě, Praha 2008.

Helena KAZÁROVÁ, Zakázaná Káča a Pražský student aneb Jak se tančilo v Čechách za Marie Terezie, in: Ve víru tance. Sborník z mezioborové konference konané ve dnech 15.–16. listopadu 2011 ve Východočeském muzeu v Pardubicích, Pardubice 2012, s. 9–18.

Kateřina Hlavničková vystudovala obor historie na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Následně působila jako kurátorka sezónních výstav na Státním hradu Rožmberk. V současné době pracuje jako správkyně depozitárních fondů na Státním hradu a zámku Český Krumlov. Jako členka řešitelského týmu se zaměřuje především na odborný výzkum českokrumlovské garderoby, její proměny a vývoj v 19. století. Podílí se rovněž na přípravě výstav a na textech a heslech výstavních katalogů a na zpracování podkladů pro metodiku.    

Výběr z publikační činnosti:

Kateřina HLAVNIČKOVÁ, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a korunovace královny Viktorie, in: Petr Pavelec – Martin Gaži – Milena Hajná, Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020, s. 518–523.

Kateřina HLAVNIČKOVÁ, Nadějná, ale krátká diplomatická kariéra Karla Vavřince ze Schwarzenbergu, in: Petr Pavelec – Martin Gaži – Milena Hajná, Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020, s. 571–575.

Kateřina HLAVNIČKOVÁ, Kterak plzeňští vašnostové uctívali výra.  Spolek Schlaraffia v Plzni, in: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, 2014, 26, s. 65–73.

Kateřina HLAVNIČKOVÁ, Jak na sebe vážení pánové pokřikovali Uhu a Lulu. Spolek Schlaraffia Budovicia v letech 1882 až 1918, in: Jihočeský sborník historický 2010, 79, s. 99–118.

Markéta Grill Janatová vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Absolvovala stáž v Museum für angewandte Kunst ve Vídni. Od roku 2006 působí jako kurátorka ve sbírce textilu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde se věnuje především výzkumu liturgického textilu. V letech 2018–2022 byla členkou řešitelského týmu Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu v projektu NAKI II „Historické liturgické textilie v českých zemích: metodologie, inventarizace, péče a prezentace“. Ve spolupráci s University of Bergen / University Museum of Bergen zpracovala grantovou žádost „Historické tapiserie a textil ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze – konzervace a prezentace“ z programu Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů, projekt byl realizován v letech 2014–2017. Spolupracuje na krátkodobých a dlouhodobých výstavách a prezentacích historického textilu (např. Barokní umělecké řemeslo ze sbírek UPM ve Schwarzenberském paláci v Praze).

Výběr z publikační činnosti:

Markéta GRILL JANATOVÁ, Počátky sbírky textilu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, akviziční činnost od roku 1885 do konce 19. století, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 17, 2021, s. 36–46.

Markéta GRILL JANATOVÁ – Jitka JONOVÁ, (eds.), Liturgický textil a způsoby jeho prezentace, Olomouc 2021.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Bohoslužebné textilie jako předmět sběratelství, in: Jitka Jonová – Radek Martinek (eds.), Liturgické textilie a jejich památková ochrana, Olomouc 2021, s. 35–43.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Liturgický textil a jeho restaurování. Příspěvek k počátkům restaurování textilu v období od sklonku 50. do počátku 70. let 20. století, in: Zprávy památkové péče, 2020, 80, č. 2, s. 174–184.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Liturgická výšivka období historismu aneb „návrat ku staré technice je nutností, mají-li ceny míti ruční práce zbožných paní a panen“, in: Textil v muzeu.  Technické muzeum v Brně, 2019, 15, s. 39–49. 

Markéta GRILL JANATOVÁ, Josef Fanta, návrhy pro Paramentní ústav Křesťanské akademie, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 2018, 14, s. 25–35.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Katalogová hesla (liturgický textil), in: P. Bašta – M. Baštová  (eds.), Skrytá tvář Loretánského pokladu. Provincie Kapucínů v ČR, Praha 2016, s. 184–186, 218– 224 a 228.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Josef Šíma starší a jeho textilní návrhy, in: Folia ethnographica, Supplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiaesociales, Moravské zemské muzeum Brno 2013, 47, č.1, s. 33–40.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Vyšito pro domácnost, italský renesanční textil ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 2013, 9, s. 27–33.

Markéta GRILL JANATOVÁ, Restaurování tzv. Broumovské kasule v 60. a 70. letech 20. století, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 2011, 7, s. 37 –47.

Eva Uchalová je absolventkou katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1981 pracovala jako kurátorka sbírky textilu a módy Uměleckoprůmyslového musea v Praze a v letech 1989–2009 byla její vedoucí kurátorkou. Mezi léty 2002 a 2007 působila jako hlavní kurátorka Uměleckoprůmyslového musea. Odborně se věnuje především historii módy do roku 1948.  V rámci tohoto oboru se podílela na koncepci a realizaci stálé expozice UPM v roce 2000, zejména sálu textilu Příběh vlákna, a celé řady výstav, pořádaných UPM  v Čechách i v zahraničí. Svými texty přispěla do mnoha týmových publikací a katalogů, např. Mozart – Experiment Aufklärung (2006), Biedermeier – umění a kultura v českých zemích 1814–1848 (2008), Secese – Vitální umění (2013). Z jejích samostatných publikací měly největší ohlas tituly Česká móda 1918–1940. Elegance první republiky (1996), Pražské módní salony 1900–1948 (2011), Hana Podolská – legenda české módy (2018). V roce 1996 jí Research Support Scheme Institute udělil dvouletý grant na téma Ženský oděv v Čechách 1850 –1950 jako výraz společenského vývoje.

Výběr z publikační činnosti:

Eva UCHALOVÁ, Žena doby secese, in: Iva Knobloch Iva a kol., Odvaha a risk. Století designu v UPM, Praha 2019, s. 114–127.

Eva UCHALOVÁ, Spolek Pražská moda 1921–1950, in: Alena Nachtmannová – Olga  Klapetková (eds.), Společenská role módy po vzniku Československé republiky, Praha 2019, s. 19–32. 

Eva UCHALOVÁ, Podolská Hana. Legenda české módy, Praha 2018, 2022.

Eva UCHALOVÁ – Vincent KURTZ HOWARD, Oldřich Rosenbaum / Oldric Royce, Život s módou v Praze a New Yorku, Praha 2017. Vydání české a anglické.

Eva UCHALOVÁ – Helena MAUTNEROVÁ – Filip WITTLICH, Modelový dům Arnoštka Roubíčková Praha 1909–1943, Praha 2016.

Eva UCHALOVÁ – Zora DAMOVÁ – Viktor ŠLAJCHRT, Pražské módní salony. Uměleckoprůmyslové museum a Arbor vitae, Praha 2011, 2018. Vydání česko-anglické.

Eva UCHALOVÁ, Czech Urban Dress. Nineteenth Century to 1948, in: Joanne B. Eicher (ed.), Berg Encyclopedia of World Dress and Fashion Volume 9 – East Europe, Russia, and the Caucasus, Part 3, East Central Europe and the Baltics, Oxford 2010.

Eva UCHALOVÁ, Móda a textil období biedermeieru, in: Radim Vondráček (ed.), Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814–1848, Praha 2008. s. 142–163, 303–305, 393–411. Vydání české a německé.

Eva UCHALOVÁ, „…flüchtiger als flüchtigste Naphta…“. Zweierlei Blick in die Garderoben aus dem Ende des 18. Jahrhunderts, in: Herbert Lachmayer (ed.), Mozart. Experiment. Aufklärung im Wien des ausgehenden 18. Jahrhunderts, Ostfildern 2006, s. 193–204.

Eva UCHALOVÁ, Od valčíku po tango. Česká móda 1870 –1918, Praha 1997.

Vystudovala Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor organická chemie. Pro svůj zájem o textilní tvorbu pracovala 10 let jako technolog pro restaurování textilu ve Státních restaurátorských ateliérech. Od roku 1992 pracuje jako chemik a restaurátor v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Absolvovala dlouhou odbornou stáž v The Royal Institute for Cultural Heritage v Bruselu. Restaurování textilu vyučovala 30 let jako externí profesorka ve Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici. Všechny ruční textilní techniky a práce s přírodními materiály vyučovala také v Lidové konzervatoři, Klubu lidové tvorby, na příležitostných workshopech a ve Vzdělávacím spolku uměleckých řemesel, kde učí dodnes. Oborově se specializuje na materiálovou analýzu, degradaci textilních vláken a barvení přírodními materiály. V letech 2010–2014 byla členkou řešitelského týmu NAKI I ve Strážnici (Metodika etnografického průzkumu), v NAKI II spolupracovala v projektu Univerzity Palackého v Olomouci a projektu Řeč materiálu s NPÚ České Budějovice na Metodice průzkumů vybraných skupin předmětů uměleckého řemesla.

Výběr z publikační činnosti:

Alena SAMOHÝLOVÁ – Alena, VONDRUŠKOVÁ, Drátované šperky, Praha 2004.

Alena SAMOHÝLOVÁ, Indigokarmin – modré problémové vybarvení hedvábí, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 2012, 8, s. 32–36.

Alena SAMOHÝLOVÁ – Petra LESNIAKOVÁ – Zdeněk HOLÝ, Metodika průzkumů vybraných skupin předmětů uměleckého řemesla, České Budějovice 2019.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ – Jana KOBRLOVÁ, Textilie z hrobu Anny Jagellonské z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, in: Archaeologia historica. Sborník příspěvků přednesených na 25. konferenci k problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na opevněná sídla. Luhačovice 4.–8. října 1993, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1994, 19, s. 437–461.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ – Jana KOBRLOVÁ, Textilie z hrobu Maxmiliána II. Habsburského z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, in: Archaeologia historica. Sborník příspěvků přednesených na 26. konferenci k problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu středověkých měst. Čelákovice 12.–16. září 1994, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1995, 20, s. 497–521.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ – Jana KOBRLOVÁ – Nina BAŽANTOVÁ – Richard WASSERBAUER, Textilie z hrobu Rudolfa I., českého krále zv. Kaše. Předběžný průzkum, in: Archaeologia historica. Sborník príspevkov prednesených na 24. celoštátnej konferencii archeológov stredoveku – Levoča 92 na tému etnický pohyb a zmeny v štruktúre stredovekého osídlenia. Čingov, 28.9.–2.10. 1992, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Spišský dejepisný spolok v Levoči, 18, 1993, s. 359–375.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ, Textilie z hrobu Ferdinanda I. Habsburského z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, in: Muzejní a vlastivědná práce, Časopis Společnosti přátel starožitností, 35, 1997, č. 2, s. 65–91.

Nina BAŽANTOVÁ – Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ, Korunovační roucha českých panovníků, in: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností, 32, 1994, č. 2, s. 121–122.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ – Jana KOBRLOVÁ, Soubor textilních fragmentů ze studny u kostela Všech svatých na Pražském hradě, in: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností, 32, 1994, č. 3, s. 151–166.

Milena BRAVERMANOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ – Jana KOBRLOVÁ – Nina BAŽANTOVÁ – Richard  WASSERBAUER, Textilie z hrobu arcikněžny Eleonory, dcery Maxmiliána II. (Předběžný výzkum.), in: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností, 1993, 31, č. 3.

Konstantina Hlaváčková je absolventkou dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu krátce pracovala v Ústavu památkové péče Středočeského kraje. Od roku 1984 je kurátorkou textilní sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze se zaměřením na textilní umění 20. století a oděv od roku 1948 do současnosti. Od roku 2003 působí jako externí pedagog na Akademii múzických umění v Praze na katedře scénografie kostým maska, kde přednáší dějiny odívání. V průběhu své činnosti byla členkou řady zahraničních a domácích odborných komisí a porot. Je kurátorkou mnoha výstav a autorkou řady publikací.

Výběr z publikační činnosti:

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Šílený hedvábník: Zika & Lída Asche. Textil a móda, Slovart 2019.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Móda za železnou oponou, Československo 1848–1989, Praha 2016.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Vně a uvnitř, Umělá vlákna v odívání od poloviny 20. století do současnosti, Praha 2014.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Glamour – Dámská společenská móda 1950–2010, Praha 2011.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Kytky v popelnici, Společnost a móda v sedmdesátých letech v Československu, Praha 2007.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Proměny vlákna, osobnosti české krajky druhé poloviny 20. století, Praha 2004.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Česká móda Zrcadlo doby 1940–1970, Praha 2000.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Ideologie a móda – prameny a inspirace, Československo 1948–1956, in: Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 11, 2015, s. 87–102,

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Textil v interiéru, in: Secese/ Vitální umění 1900, Praha 2013, s. 242–249.

Konstantina HLAVÁČKOVÁ, Czech Urban Dress, 1948 to Twenty – First Century,  in: Berg  Encyklopedia of  World Dress and Fashion, Volume  9 – East Europe,  Oxford 2010, s.141–148.

Milan Jančo vystudoval Klasickou archeologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době pracuje jako kurátor textilu v Židovském muzeu v Praze. Jako pedagog působí v Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2015 až 2018 byl zaměstnán jako památkář v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti středních Čech. V letech 2018–2022 byl členem řešitelského týmu Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu v programu NAKI II „Historické liturgické textilie v českých zemích: metodologie, inventarizace, péče a prezentace“.

Výběr z publikační činnosti:

Milan JANČO, Roucho Šeloma Molcha v pražské Pinkasově synagoze. Památka na muže, jenž Prahu nikdy nenavštívil, Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 19, 2023, s. 30-44.

Milan JANČO, Vše pro šikovné ruce tvořící krásu. Historický mobiliář hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu určený pro ruční textilní práce, in: Alena Nachtmannová (ed.), Kdo vyšívá, nehřeší. Liturgické textilie z darů českých šlechtičen. Olomouc 2021, s. 82–100.

Milan JANČO, Stav poznání historických zahrad archeologickými metodami, in: Martin Gojda a kol., Archeologický výzkum památek zahradního umění, Praha 2015, s. 9–23.

Milan JANČO, Ruční textilní práce žen ve výpovědi historického mobiliáře vedeného v základní evidenci mobiliárních fondů NPÚ ÚOP středních Čech, Textil v muzeu, Technické muzeum v Brně, 15, 2019, s. 50–60.

Milan JANČO, Pátraní po oponách. Synagogální textilie z Vinohradské synagogy ze sbírek ŽMP, Roš chodeš, 84, 2022/5782, č. 2, s. 12–13.

Milan JANČO, Parochet z Nového Sedliště. Příběh jedné dobře ukryté synagogální opony, Roš chodeš, 82, 2020/5780, č. 7, s. 16–17.

Milan JANČO, Základní evidence mobiliárních fondů ve správě Národního památkového ústavu a zámek Červený Hrádek u Sedlčan, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, 128, 2020, č. 2, s. 91–103.

Milan JANČO, Kohoutí útok. Kopie obrazu Paula de Vos ze sběrny Fondu národní obnovy v Půjčovní ulici v Praze II, Zprávy památkové péče, 80, 2020, č. 2, s. 233–237.

Milan JANČO, Zřícenina hradu Talmberk na obraze Antonína Waldhausera z mobiliárních fondů zámku Hořovice, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, 128, 2020, č. 3, s. 142–148.

Milan JANČO, Tři neznámé portréty Franze Rumplera v mobiliárních fondech Státního zámku Hořovice, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, 127, 2019, č. 4, s.  206–217.

Milan JANČO, Virtuální návrat manželů Trčkových na zámek Žleby, Zprávy památkové péče, 77, 2017, č. 1–2, s. 151–153.

Studoval na Chemické fakultě Užhorodské národní univerzity na Ukrajině a na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, Slovenská republika. Od roku 2011 dosud provádí výuku pro bakalářské a magisterské studijní programy na Katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kde získal doktorát, a rovněž působí od roku 2018 jako odborný asistent. Pobýval na výzkumných stážích v Department of Chemistry, University of Washington, Seattle, WA, USA a Department of Chemistry and Biochemistry, University of Texas at Arlington, Arlington, TX, USA. Spolupracuje na řadě mezinárodních vědeckovýzkumných projektů. Od roku 2021 je místopředsedou České společnosti pro hmotnostní spektrometrii. Je také autorem článků v impaktovaných vědeckých časopisech (11), recenzí vědeckých publikací (23) a příspěvků na mezinárodních konferencích a seminářích (19).

Výběr z publikační činnosti:

Volodymyr  PAUK – Jana MICHALČÁKOVÁ – Klára JAGOŠOVÁ – Karel LEMR, Origin of indigo colorants revealed by ion mobility spectrometry coupled to mass spectrometry followed by supervised classification, in: Dyes and Pigments, 197, 2022, 109943. 

Kristýna HRICOVÁ – Magdaléna RODEROVÁ – Petr FRYČÁK – Volodymyr PAUK – Ondřej KURKA - Kristýna MEZEROVÁ – Taťána ŠTOSOVÁ – Jan BARDOŇ – David MILDE – Pavla KUČOVÁ – Milan KOLÁŘ, Prevalence of Vancomycin-Resistant Enterococci and Antimicrobial Residues, in: Wastewater and Surface Water, Life, 11, 2021, 1403.

Volodymyr PAUK – Martina KREJČÍ – Karel LEMR, Unified chromatography - mass spectrometry as a versatile tool for determination of food dyes, in: Analytica Chimica Acta, 1157, 2021, 338401. doi: 10.1016/j.aca.2021.338401.

Volodymyr PAUK – Karel LEMR, Investigation of chromatographic peak broadening in supercritical fluid chromatography/atmospheric pressure chemical ionization mass spectrometry, in: Journal of Separation Science, 43, 2020, 1190-1194. doi: 10.1002/jssc.201901130.

Volodymyr PAUK – Karel LEMR, Forensic Applications of Supercritical Fluid Chromatography – Mass Spectrometry, in: Journal of Chromatography B, 1086, 2018, s. 184–196. doi: 10.1016/j.jchromb.2018.04.015.

Volodymyr PAUK – Tomáš PLUHÁČEK – Vladimír HAVLÍČEK – Karel LEMR, Ultra-high performance supercritical fluid chromatography-mass spectrometry procedure for analysis of monosaccharides from plant gum binders, in: Analytica Chimica Acta, 989, 2017, s. 112–120. doi: 10.1016/j.aca.2017.07.036.

Lucie BOROVCOVÁ – Martina HERMANNOVÁ – Volodymyr PAUK - Matěj ŠIMEK – Vladimír HAVLÍČEK – Karel LEMR, Simple area determination of strongly overlapping ion mobility peaks, in: Analytica Chimica Acta, 981, 2017, s. 71–79. doi:10.1016/j.aca.2017.05.003.

Volodymyr PAUK – Veronika ŽIHLOVÁ – Lucie BOROVCOVÁ – Vladimír HAVLÍČEK – Kevin SCHUG – Karel LEMR, Fast Separation of Selected Cathinones and Phenylethylamines by Supercritical Fluid Chromatography, in: Journal of Chromatography A, 1423, 2015, s. 169–176. doi:10.1016/j.chroma.2015.10.061.

Volodymyr PAUK – Petr BARTÁK – Karel LEMR, Characterization of natural organic colorants in historical and art objects by high-performance liquid chromatography, in: Journal of Separation Science, 37, 2014, s. 3393–3410. doi:10.1002/jssc.201400650.

Volodymyr  PAUK – Vladimír HAVLÍČEK – Barbora PAPOUŠKOVÁ – Petr SULOVSKÝ – Karel LEMR, Simultaneous identification of historical pigments Prussian blue and indigo in paintings by electrospray mass spectrometry, in: Journal of Mass Spectrometry, 48, 2013, s. 927–930. doi: 10.1002/jms.3228.

Tomáš Pluháček vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci výzkumných stáží pobýval na Université de Pau et des Pays de lʼ Adour, Institut des Sciences Analytiques et de Physico-Chimie pour lʼEnvironnement et les Matériaux, Pau, Francie a Institute of Pharmaceutical Science, Eberhard Karls University Tuebingen, Tübingen, Německo. Od roku 2013 se podílí na výuce bakalářských a magisterských studentů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současné době působí jako odborný asistent. Od roku 2013 rovněž působí na Mikrobiologickém Ústavu AV ČR, v. v. i. a od roku 2017 vede kontrolní laboratoř R-lab, která je součástí Univerzity Palackého. V rámci projektu NAKI provádí komplexní prvkové analýzy kovových objektů z historických kostýmů, například vláken, ozdob a funkčních prvků pomocí technik atomové spektrometrie, zejména rentgenovou fluorescencí (XRF), hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) a jejím spojením s laserovou ablací (LA-ICP-MS).

Výběr z publikační činnosti:

Tomáš PLUHÁČEK – Martin ŠVIDRNOCH – Vítězslav MAIER – Vladimír HAVLÍČEK – Karel LEMR, Laser ablation inductively coupled plasma mass spectrometry imaging. A personal identification based on a gunshot residue analysis on latent fingerprints, in: Analytica Chimica Acta, 1030, 2018, s. 25–32.

Tomáš PLUHÁČEK – Michael RUČKA – Vítězslav MAIER, A direct LA-ICP-MS screening of elemental impurities in pharmaceutical products in compliance with USP and ICH-Q3D, in: Analytica Chimica Acta, 1078, 2019, s. 1–7.

Petra ŠVECOVÁ – Daniel BARON – Kevin A. SCHUG – Tomáš PLUHÁČEK – Jan PETR, Ultra-trace determination of oxaliplatin impurities by sweeping-MEKC-ICP-MS, in: Microchemical Journal, 172, 2022, 106967.

Andreea Maria IORDACHE – Constantin NECHITA – Cezara VOICA – Tomáš PLUHÁČEK – Kevin A. SCHUG, Climate change extreme and seasonal toxic metal occurrence in Romanian freshwaters in the last two decades—case study and critical review, in: npj Clean Water, 2, 2022.

Tomáš PLUHÁČEK – David MILDE – Jitka SOUČKOVÁ – Ricardo J. N. BETTENCOURT DA SILVE, Tutorial and spreadsheet for the evaluation of instrumental quantification uncertainty by the linear weighted regression model. Determination of elemental impurities in a nasal spray by ICP-MS, in: Talanta, 225, 2021, 122044.

Constantin NECHITA – Andreea Maria IORDACHE – Karel LEMR – Tom  LEVANIČ – Tomáš PLUHÁČEK, Evidence of declining trees resilience under long term heavy metal stress combined with climate change heating, in: Journal of Cleaner Production, 317, 2021, 128428.

Radka PECHANCOVÁ – Jiří GALLO – David MILDE – Tomáš PLUHÁČEK, Ion-exchange HPLC-ICP-MS. A new window to chromium speciation in biological tissues, Talanta, 218, 2020, 121150.

Andreea Maria IORDACHE – Constantin NECHITA – Tomas PLUHACEK – Mihaela IORDACHE – Ramona ZGAVAROGEA – Roxana Elena IONETE, Past and present anthropic environmental stress reflect high susceptibility of natural freshwater ecosystems in Romania, in: Environmental Pollution, 267, 2020, 115505.

Volodymyr PAUK – Tomáš PLUHÁČEK – Vladimír HAVLÍČEK – Karel LEMR, Ultra-high performance supercritical fluid chromatography-mass spectrometry procedure for analysis of monosaccharides from plant gum binders, in: Analytica Chimica Acta, 989, 2017, s. 112–120.

Andrea ŠEBESTOVÁ – David BARON – Radka PECHANCOVÁ – Tomáš PlUHÁČEK – Jan PETR, Determination of oxaliplatin enantiomers at attomolar levels by capillary electrophoresis connected with inductively coupled plasma mass spectrometry, in: Talanta, 205, 2019, 120151.

Provádí mikroskopické analýzy vzorků textilních vláken a kovových objektů pocházejících z historických oděvů pomocí optické mikroskopie v procházejícím/dopadajícím světle a fluorescenční mikroskopie, interpretace mikroskopických analýz.

Výběr z publikační činnosti:

Petra KREJČÍ – Monika ZAJACOVÁ CECHOVÁ – Jana NÁDVORNÍKOVÁ – Petr BARTÁK – Lucie KOBRLOVÁ – Jana BALARYNOVÁ – Petr SMÝKAL – Petr BEDNÁŘ, Combination of electronically driven micromanipulation with laser desorption ionization mass spectrometry – The unique tool for analysis of seed coat layers and revealing the mystery of seed dormancy, in: Talanta, 242, 2022, 123303.

Jana BALARYNOVÁ – Barbora KLČOVÁ – Lucie KOBRLOVÁ – Monika ZAJACOVÁ CECHOVÁ – Petra KREJČÍ – Tatiana LEONOVA – Daria GORBACH – Christian IHLING – Lucie SMRŽOVÁ – Oldřich TRNĚNÝ – Andrej FROLOV – Petr BEDNÁŘ Petr SMÝKAL, The loss of polyphenol oxidase function is associated with hilum pigmentation and has been selected during pea domestication, in New Phytologist, 2022, 39173.

Murukarthick JAYAKODI – Agnieszka A. GOLIZC – Jonathan KREPLAK – Lavinia I. FECHETE – Deepti ANGRA – Petr BEDNÁŘ – Elesandro BORNHOFEN – Hailin Zhang, Raphaël Boussageon, Sukhjiwan Kaur, Kwok Cheung – Jana Čížková, Heidrun GUNDLACH – Asis HALLAB – Baptiste IMBERT – Gabriel KEEBLE-GAGNERE – Andrea KOBLÍŽKOVÁ – Lucie KOBRLOVÁ – Petra KREJČÍ – Troels W. MOURITZEN – Pavel NEUMANN – Marcin NADZJEJA – Linda Kærgaard NIELSEN – Petr NOVÁK – Jihad ORABI – Sudharsan PADMARASU – Tom ROBERTSON-SHERSBY-HARVIE – Laura Ávila ROBLEDILLO – Andrea SCHEJMANN – Jaakko TANSKANEN – Petri TÖRÖNEN – Ahmed O. WARSAME – Alexander H. J. WITTENBERG – Axel HEIMMELBACH – Grégoire AUBERT – Pierre-Emmanuel COURTY – Jaroslav DOLEŽEL – Liisa U. HOLM – Luc L. JANSS – Hamid KHAZAEI – Jiří MACAS – Martin MASCHER – Petr SMÝKAL – Rod J. SNOWDON – Nils STEIN – Frederick L. STODDARD – Jens STOUGAARD – Nadim TAYEH – Ana M. TORRES – Björn USADEL – Ingo SCHUBERT – Donal Martin O’SULLIVAN – Alan H. SCHULMAN – Stig Uggerhøj ANDERSEN, The giant diploid faba genome unlocks variation in a global protein crop, in Nature, 2022, 652659.

Jana NÁDVORNÍKOVÁ – Jana SKOPALOVÁ – Petra KREJČÍ – Petr BEDNÁŘ – Petr BARTÁK, 7-Dehydrocholesterol to Cholesterol Ratio Determined by GC/MS as a Marker for Verifying Eco-Friendly Conditions of Cow Dairy Production, in Food Chemistry, 2023, 105471.

Jan JÍLEK – Ludmila KAŇÁKOVÁ – Klára RYBÁŘOVÁ – Vojtěch NOSEK – Tomáš ZEMAN – Petra KREJČÍ – Jiří KMOŠEK – Lukáš KUČERA, First evidence of the production of Ginalski E5 button spurs from copper alloy in Central Europe, in Archaeometry, 2023, 10321043.